Z hlavního pražského nádraží odjíždí vlak na vteřinu přesně. ,,To je fajn,budeme včas doma,“libuje si cestující v koutku jednoho kupé a pohodlně se zahloubá do čtení novin. Právě když se škodolibým úšklebkem dočítá zprávy o kalamitě na dálnici,zarazí ho nezvyklé ticho-vlak stojí a nehýbe se. Muž vyhlédne z okna a zjistí,že stojí na trati před Kolínem.
,,Aha,výluka, no snad to strojvůdce dožene……“utěšuje se a pokračuje ve čtení.
Stání ale trvá poněkud dlouho a muž začíná být nervózní. Po dvaceti minutách se vlak konečně pohne a pokračuje v jízdě. Hladce projíždí až do Pardubic a pokračuje směrem do České Třebové. V Brandýsu nad Orlicí náhle zpomalí a pak zastaví úplně. Pět,deset,patnáct minut zpoždění narůstá a náš člověk,jakož i ostatní cestující, začínají být nervózní. ,,Před námi uvízl vlak, jak se pohne pojedeme také.“ oznamuje neradostnou novinu průvodčí.
Čekání trvalo skoro půl hodiny a těsně před Olomoucí stojí vlak znovu-tentokrát na výluce v Moravičanech. Cestující pokukují po hodinkách a zjišťují, že zpoždění už je bezmála hodinové.
,,No, alespoň budu mít nárok na vrácení části jízdného,“ utěšuje se náš muž v koutku kupé.
V Olomouci má vlak ale ,,jen“ 55 minut, takže z návratku nic nebude. Muž vystupuje znechuceně z vlaku a v zamyšlení málem vrazí čelem do nově instalované tabule na nástupišti.
,,ZRYCHLUJEME DOPRAVU!“hlásá veselý mravenec na billboardu. Muž jen chvíli nechápavě kouká, pak si ale odplivne a kráčí ke svému domovu. Jeho optimismus,který pociťoval při výjezdu z Prahy, po dnešku dostal vážné trhliny.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.