,,Tu k němu přivedli člověka hluchého a špatně mluvícícho a prosí ho, aby na něj vložil ruku. Vzal ho tedy stranou od zástupu....."
(Marek 7,32-33)
Lidé přivedli k Pánu Ježíši hluchého člověka. Aby mu pomohl, vzal jej nejprve od zástupu pryč, aby s ním byl sám, a teprve potom jej uzdravil. Tak jedná ještě dnes s takovými, jimž chce pomoci.
Tato událost především ukazuje, že každé pravé obrácení je zcela osobní věc mezi Spasitelem a ztraceným hříšníkem, jenž obrací svou důvěru ke Spasiteli. Krok víry k Ježíši musí učinit každý sám za sebe. Není zde možné žádné zastoupení a také žádná přímá pomoc.
Avšak také my, kteří už patříme Pánu Ježíši, kteří jsme se vírou v Něho stali Božími dětmi, jsme Jím často bráni stranou. Například když nám shon světa, v němž se musíme pohybovat, nedopřeje, abychom se zklidnili.
Může se také stát, že jsme se nechali nakazit myšlenkami lidí, kteří nás obklopují, a tím jsme se vzdálili od Pána. Chtěl by nás napravit a opět přivést do pořádku přerušené pouto mezi Ním a námi. Často však může pomoci teprve tehdy, když nás vezme:
,,stranou od zástupu", aby nás měl sám pro Sebe.
Osamělost a klid, do kterého nás vede, se nám možná nelíbí. Ale namísto abychom se rozčilovali a vzpírali proti jeho vůli, mysleme na to, že nám chce pomoci a možná nás tím ochrání před horšími věcmi. Jako to tehdy s tím hluchým člověkem mínil dobře, míní to dobře také s námi, když nás sám pro Sebe bere stranou.
To je zajímavá myšlenka a výklad...díky za článek:-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.