Proč? Vzpomen!

Padnout do hříchu je hanbou, ale zůstat v něm ležet je tragédie!

Dnes je Bílá sobota. V některých církvích se zachovala vzácná tradice a říká se jí obnova svatého křtu. Je to vlastně opětovné potvrzení křestní smlouvy, kterou jsme uzavřeli bud my nebo naši rodiče za nás. Je to obnova našeho vztahu s Kristem.
Vzdalování se Kristu nemusí být jenom kvůli věcem vyloženě zlým, které jsou už od pohledu hříšné. Orpa, jedna ze snach Noemi, se přece nedopustila ničeho zlého. Její tchýně jí to, stejně jako Rút, dokonce nabídla. Orpa odešla, ale do Betléma, do města chleba, už nedošla. I nám se může stát, že opouštíme svého Pána jakoby legálním způsobem. Nikdo nám nic nevyčítá, ale výsledek je stejně tragický - do cíle se nedostaneme.
V jednom čísle Hlasu pravoslaví, jsem objevil veliký skvost, jehož je autorem Jeromonach Iosif. Začíná následovně:

,,Proč jsi Mne, člověče, opustil?

Proč ses ode Mne, který si tě zamiloval, odvrátil?

Proč ses opět přidal k Mému nepříteli?

Vzpomen si, jak jsem pro tebe sestoupil s nebes, jak jsem se pro tebe stal tělem, jak jsem se pro tebe narodil z Panny, jak jsem byl pro tebe dítětem.

Vzpomen si, jak jsem pro tebe zchudl, jak jsem se pro tebe na zemi ponížil.

Vzpomen si, jak jsem pro tebe trpěl pronásledování, jak jsem pro tebe přijal zlořečení, hanobení, rouhání, zneuctění, rány, poplivání, políčkování, posmívání, ponižující utrpení.

Vzpomen si, jak jsem pro tebe zemřel potupnou smrtí.

Vzpomen si, jak jsem pro tebe byl pohřben.

Sestoupil jsem s nebes, abych tě vyzdvihl na nebe. Pokořil jsem se, abych tě povýšil.

Zchudl jsem, abych tě obohatil.

Byl jsem zneuctěn, abych tě proslavil.

Byl jsem zraněn, abych tě uzdravil.

Zemřel jsem, abych tě oživil.


Ty jsi zhřešil a Já jsem na sebe vzal tvůj hřích.

Ty ses provinil a Já jsem přijal trest.

Ty jsi dlužník a Já jsem zaplatil dluh.

Ty jsi na smrt odsouzený a Já jsem za tebe zemřel."