,,Kdo si neklade otázky nedostane odpovědi"

Chtěl bych tu krátce zhodnotit moji 3 týdenní dovolenou. Z mého prvního plánu že budu 2 týdny lenošit a potom si zajedu do Medjugorie nakonec nic nebylo. Byl jsem totiž překecán Pecanem abych jel na Antiochii. Jelikož jsem na ni jel po 3 věděl jsem do čeho jdu.      http://antiochia.cz/o_nas.php

Na Antiošce jsem si uvědomil jaké mám štěstí že jsem byl vychován v úplné rodině s křesťanskými základy. Děti byly opravdu poznamenané svými rodič. Jejich přístup ke druhým byl velmi nezodpovědný až arogantní. Zkoušely co si mohou nebo nesmí dovolit, jaké jsou naše hranice. 
První den ke mě přistoupila 14 letá dívka a praštila mě do zad, byla okamžitě okřiknuta Petrem, a od té doby si už nic nedovolila. Ale křik ty děti slyší denně doma, nadávky a vulgarismy. Alkohol se jim válí po bytě a mezi tím vyrůstají. Potom dojdou na faru a mají si hrát kulečník, pinec, člobrdo. Bylo vidět že nemají někteří důvěru k cizím tvářím. Získat si ji ale nebylo u těchto děti těžké. Bohužel nebo bohudík? Jak jsou tyto děti velmi lehce zranitelní.
Antioška mi dala víru že má cenu se zajímat o osudy nevěřících dětí a mládeže. Je to v dnešní době tolik potřeba, zajímat se co dělají děti a mládež o prázdninách na ulicích. Projekt Antiochie je velmi záslužný a doufám a věřím že ještě dlouho se takto bude moci věřící mládež setkávat s nevěřící mládeží. 
No a ještě si dovolím poznamenat že jsem zde poznal krásnou přátelskou duši s těžkým životním osudem. Díky ní jsem si také uvědomil že fungující rodina je základem fungujícího života. Zjistil jsem že má cenu bojovat a jít proti proudu. Člověk má na to aby dosáhl toho co chce. Je-li to v Božím záměru Bůh se postará.
Musel jsem bohužel opustit Antiošku o pár dnů dříve abych stíhal Medjugorii. 

Letoš už po 4 do Medjugorie. Někteří si tukaly na čelo a ptaly se mě co tam pořád jezdím dělat. A já na nevěděl co jim na to říci, ale ted už vím. 
Zaujala mě myšlenka při jednom kázání v Medjugorii. 

,,Kdo si neklade otázky nedostane odpovědi" 

Už malé dítě se neustále dokola ptá na různé věci, mnohdy to rodiče i rozčiluje. Boha ne, Bůh nám dává odpovědi na naše otázky s trpělivostí, jenom se musíme ptát.
Letošní Medju byla jiná  v způsobu ubytování. Bylo nás 19 v jednom domě zbytek byl také rozdělen po domech.
Sestava našeho domku byla velmi zajímavá a jsem opravdu upřímně rád že to bylo takto Bohem rozděleno. :) 
Aspon jsem mohl poznat nové tváře, nové osudy, nové příběhy, nové vtipy, nové hlášky a jiné novoty.... :)
Večery byly veselé, víme své že ano...... :P 
V 19 lidech jsme měly k dispozici jednu toaletu se sprchou. Tzn. že poslední se šel koupat ve 2:30 a první ve 3:00 :D :D :D 
Bylo to opravdu velmi hezké že jsme se vlastně po celou dobu pobytu nehádaly o to kdo je na řadě nebo kdo tam budeme co dělat a jak dlouho. Já osobně jsem navštívil několikrát i dřevěný domeček s prknem uvnitř a dírou uprostřed. Z 19 lidí nás tam bylo 7 kluků, a dalo se to vydržet. 

Když svoji dovolenou zrekapituluji tak musím přiznat že jsem zjistil že se moc Boha neptám kde mě chce mít. Neptám se kam patřím a kam mám směřovat. Neznám ani moc své hřivny a nerozvíjím je. Jsem jako by pořád na místě a jenom točím hlavou tam kde se něco děje. Nedokážu se k tomu dokopat a dojít tam osobně, pořád stále hledím kolem sebe a nezapojuji se do dění kolem mě.
Několikrát jsem na konci Medjugorie slyšel: ,,Škoda že jsme si nepokecaly dřív" ano je to škoda a je to chyba, možná to má být impuls k tomu aby jsme se ještě někdy setkaly.
Na závěr chci poděkovat všem lidem které jsem během své dovolené měl tu čest potkat a poznat. Necht Vás Bůh provází v životě a at Vám požehná vaše úsilí o krásný život pro druhé. Přeji nám všem at jsme pro druhé ,,MAJÁKY NADĚJE" at je na nás poznat že jsme děti světla, že jsme naplněni Láskou.