Každý znáš už někdy zažil chvíly, kdy si přál být štastný. Není to nic špatného, proč by to mělo být sobecké chtít se mít dobře a aby se mi vedlo a dařilo vše co chci.
Všichni ale moc dobře víme že to tak nechodí, že se prostě to ŠTĚSTÍ musí tvrdě vydřit a leckdy ani naše snaha nepomůže. Jak být OPRAVDU ŠTASTNÝ?
Člověk si stěžuje že má plno starostí, že se mu nedaří, že má v práci ve škole blbé lidi kolem sebe. Že lidem kolem sebe nerozumí. Člověk se cítí neštastným ve chvíly kdy zapomíná na své blízké.
V poslednmí době se mi to stává často. Pořád bych jenom mluvil s druhými osobě o svých problémech a o svých starostech. Vidím jen sebe, své EGO.
Potom ale zjístí ( leckdy bohužel pozdě) že ve svém zaslepeném sebelitování úplně přehlédl potřeby svých blízkých. Nejde o to poznat co druhý potřebuje ve chvíly kdy nám to řekne, ale měly bychom vidět i beze slov co naši bližní, přátelé potřebují.
Opravdové štěstí je radost ze štěstí druhého, a v ideálním případě je to vlastně opravdové naplnění naší cesty tu na Zemi.
Když se budeme snažit činit lidi kolem nás štastnými tak se nám to vrátí, páč i nám někdo určitě přeje v životě štěstí.
Jsem ted v situaci kdy mám opravdu velký pocit beznaděje, protože nevím jak mám pomoci člověku na kterém mi záleží. Člověk se cítí jakoby byl k ničemu, jako by mu něco chybělo, a to něco by mohlo pomoci... ale co to je? ČAS? SLOVA? SKUTKY? .....?
V takových chvílích se modlím abych pravdu viděl potřeby blizkých lidí snad hned, abych nebyl zahleděný sám do sebe. Do svých stále se opakujících problémů, které prostě sám nevyřeším, a druhým lidem se ani pořádně nehodlám svěřit páč by mě přece nepomohly.
Jak jsme někdy opravdu zaslepeni samy sebou. Jaky bychom potkávaly celý den své JÁ.
Proč se někomu v životě daří a jiní mají smůly na rozdávání?
Trpělivost, slovo které moc rádi nemáme páč je to znamením že něco bude dlouho trvat. je to pro nás utrpení se koukat kolem sebe na to jak se druhým povedlo tamto na poprvé a my s tím bujujeme snad už po tisíckrát.
Každá taková zkouška trpělivosti je umorná a leckdy také moc bolí.
Neštěstí v práci, ve škole, v lásce, doma je to na ostří nože...
Nejradši bychom luskly prsty a ocitly se někde jinde, nejlíp někde kde se nemusí nic řešit a všechno je hned.
Naučme se vnímat že kolem nás jsou také lidé kteří potřebují naše vlídné slovo, radu, povzbuzení.
Věřím že v takovém prostředí se budeme cítit štastní.
ŠTĚSTÍ JE VRTKAVÉ ALE MÁ PEVNÉ ZÁKLADY KDYŽ SE O NĚ PODĚLÍME.
Pro naše štěstí je důležitější, co člověk je, než co člověk má. (Arthur Schopenhauer)
držim palce, Davide a budu se za Tebe a ostatní,kteří potřebují, modlit!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.