Jak vzduch který dýcháme, jako radost kterou míváme.Jak úsměv který si hlídáme,jako sen který sníváme.Jak štěstí které se naráz objevíjako odvaha přejít náledí. Je to bláznivé a přitom tak normální. Taková je LÁSKA
,,Opět se v mém rytmu odráží nepokoj mého nositele. Opět je rozechvělý, má obavu o správnosti svého rozhodnutí. Já se snažím býti mu nablízku, svým tepem mu dodávat odvahu, jistotu. Již je klidnější, mozek mne uklidňuje že je náš nositel již pevně…